Typy obchodníků

Ve světě burzy máme několik druhů obchodníků. Existují dvě hlavní specifika, podle kterých se tradeři mohou dělit.



Zde dělíme obchodníky na poziční a intradenní.



Do skupiny pozičních obchodníků spadají všichni obchodníci, kteří drží své obchodní pozice déle než 1 den (vstoupí do obchodu a vystoupí z něj o mnoho později). Někteří obchodníci drží své pozice pár dní, pár týdnů a někteří dokonce pár měsíců či pár let.
Tito obchodníci pracují s denními, týdenními a měsíčními grafy.

Výhody pozičního obchodování:

-Menší stres při obchodování
-Časová nenáročnost (řádově se tito obchodníci mohou věnovat tradingu pár minut denně)
- Čas si obchody pořádně promyslet
- Data grafů jsou většinou zdarma

Nevýhody pozičního obchodování:

- Vyšší marginy
- Vyšší poplatky brokerovi (komise)
- Nutnost většího účtu (alespoň 20 000$)
- Vyšší riziko
- Méně obchodních příležitostí



Obchodník se rozhodl na základě vytvoření odražení od hlavní S/R vstoupit do obchodu zhruba v půli září na hodnotě 1740,0 (spekuloval na směr dolů).



Náš obchodník díky krásnému pohybu směrem dolů nadále setrval v pozici i přes mnoho dní, rozhodl se vystoupit z pozice na základě vytvoření patternu 2bR o měsíc později, v půli října. Zisk činil 11400$.



Zde již přichází má parketa, obchoduji jen intradenně, podle mě je tato sféra daleko lepší, ale samozřejmě v tradingu není nic dogma a každému může vyhovovat něco jiného.

Jak již pravděpodobně tušíte, intradenní obchodník se narozdíl od pozičního liší v tom, že své pozice nikdy nedrží déle než jeden den (nikdy není v otevřené pozici přes noc).

Výhody intradenního obchodování:

- O hodně nižší nárok na výši počátečního kapitálu (dá se obchodovat i s 3000$, taky jsem s touto částkou začínal)
- Nižší poplatky brokerovi (komise). Většina brokerů si žádá za jeden zrealizovaný obchod 4,6$
- Větší četnost obchodních příležitostí (Stačí vyčkat pár minut, oproti pozičnímu kdy je někdy nutno čekat týdny a týdny.
- Na jeden obchod se riskuje o dost méně dollarů, já riskuji maximálně 50$ na jeden obchod, u pozičního obchodování by SL(stop-loss) musel být značně větší.
- Pravděpodobnost o hodně rychlejšího navýšení stavu účtu.

Nevýhody intradenního obchodování:

- Větší časová náročnost (U pozičního obchodování se opravdu věnujete obchodování někdy i pouhých 15 min denně, u intradenního se jako minimum jeví 1 hodina)
- Větší nárok na psychickou odolnost obchodníka (člověk se musí rozhodovat velice rychle a reagovat pohotově).
- Většinou placená data (historická data jsou rovněž placená, ovšem ve svém digitálním semináři k dannému balíku přidávám zdarma i historická data).





Druhý obchodník, který obchoduje intradenně si také přišel na své, vstoupil do formace double top (dvojitý vrchol)v 18:32 (našeho času) a vystoupil se ziskem 160$ zhruba o 2 minuty později. Opět dodržen maximální risk 50$.

Jak vidíte každé pro má i své proti, ani jeden z výše uvedených způsobů není ideální, je důležité se rozhodnout podle dvou kritérii a to: Kolik má člověk času na trading a za druhé s jakou výší obchodního kapitálu je ochoten začít.



Druhé významné dělení obchodníků je na obchodníky, kteří obchodují na základně:



Pamatujete si z druhého příspěvku jak jsem vám vysvětloval farmáře a restauratéra ? Ti jsou příkladem fundamentální analýzy, která v překladu do češtiny znamená, že daný obchodník otevírá a zavírá své obchody na základě vnějších informaci, například informace o úrodě, různé reporty, ekonomické zpravodaje, newslettery.



Do této skupiny spadá podle průzkumu, co jsem četl až 80% všech obchodníků. Řadím se mezi ně taky, tito obchodníci nepotřebují pranic vědět o tom jaká byla úroda sklizně a podobně. Jediné co potřebují, je koukat na grafy a obchodovat cenové formace, které graf vytvoři a které mají zdárně otestované a v které dostali patřičný cit. Řadí se tady obchodníci Price action (price action = obchodování čistě na základě cenového grafu) tak obchodníci, kteří obchodují pomocí indikátorů či oscilátorů.